4.3 Profylaktická léčba

Profylaktickou léčbu zahajujeme hned v začátku periody (nebo dalších period), v léčbě pokračujeme do doby, kdy bolest odezní, a léčbu vysazujeme teprve po dvou týdnech, kdy je již pacient bez bolestí. Dlouhodobější léčba zpravidla nezabrání vzniku další cluster periody epizodické CH.

Léčba první volby

• Lékem první volby je kalciový blokátor verapamil pro svojí účinnost, relativní bezpečnost a menší množství interakcí (inhibice metabolismu). Podává se v dávce 200-480 mg/den (max. 960 mg), 3x denně nebo v retardované formě (240 mg), začíná se se od 80  mg na 3x denně během 3-5 dnů a dále e stoupá pozvolna, za kontroly EKG při vzestupu o 80 mg nebo po 3 měsících léčby.  NÚ: hypotenze, bradykardie, při dlouhodobém užívání je možná hyperplazie gingiv.

Léčba druhé volby

• Topiramát se podává v dávce obvyklé v profylaktické léčbě migrény, od 25 mg/den do průměrné denní dávky 100 mg, nicméně dle intenzity bolesti lze vystoupat až nad 200 mg/den. NÚ: parestézie, váhový úbytek, kognitivní porucha.
• Lithium carbonicum je až lékem druhé volby vzhledem k úzkému terapeutickému oknu s nutností kontroly hladin a vysokému počtu nežádoucích účinků. Účinnost je ve studiích podobná verapamilu. Počáteční dávka je 300 mg na noc a zvyšuje se maximálně do 900 mg/den. NÚ: třes, průjem, polyurie.

Léčba další volby

• Kyselina valproová nebo valproát sodný je pro nejednoznačné výsledky ve studii užíván až jako terapie další volby ve standardní dávce od 500 mg denně. NÚ:  zvýšení hmotnosti, tremor, alopecie, hepatální a pankreatická dysfunkce. Valproát nesmí být chronicky užíván u žen ve fertilním věku pro riziko vrozených vývojových vad.
• Účinek gabapentinu v některých studiích a nízké riziko nežádoucích účinků a interakcí může být důvodem k jeho vyzkoušení v léčbě epizodické i chronické CH.
• Melatonin může mít efekt u nočních CH, v typické dávce 9 mg. Limitací je cena preparátu.
• Klonidin prokázal svůj efekt v jedné studii, ale nezopakoval jej v dalších.
• Onabotulinumtoxin A byl aplikován u pacientů s CH s částečným efektem.
• Methysergid byl lék účinný v profylaxi CH v dávce 3x2 mg/den. Léčbu bylo nutné přerušit 1x za 4 měsíce na alespoň 2 týdny vzhledem k NÚ: fibrotickým komplikacím jako u jiných námelových derivátů. Léčba methysergidem nyní není doporučena a není v ČR dostupná.

4.4 Neurochirurgické intervence u CH

• Ozáření ganglion sphenopalatinum gama nožem je dostupné v Nemocnici Na Homolce.
• Stimulace okcipitálního nervu (ONS), která byla popsána u chronické migrény, je slibnou možností i u CH. Pacientů je poměrně méně, ale i u nás s nimi máme zkušenost.
• Hluboká stimulace zadního hypothalamu (DBS) je užívána v léčbě cluster headache a dalších trigemino-autonomních bolestí hlavy. Implantováno bylo ve světě více než 60 pacientů s dobrým efektem.  Málo frekventním, ale závažným nežádoucím účinkem zde může být intracerebrální krvácení.
• Ze starších metod je známá radiofrekvenční termokoagulace ganglion trigeminale, ale s možností vzniku lokálních bolestivých příznaků.
• Stimulace ganglion sphenopalatinum mikročidlem (SPGS) - chirurgicky je pod lícní kost zaveden do blízkosti ganglion mikrostimulátor, který je řízen externím ovladačem. Nyní je tato stimulace propagována v zahraničí. V ČR ještě není k dispozici.