Czech Headache Society
Czech Headache SocietyNapište nám

Migréna

Migréna je samostatné chronické onemocnění charakterizované opakovanými záchvaty bolesti hlavy s typickými doprovodnými příznaky: nevolnost, zvracení, světloplaschost, větší citlivost na zvuky, zápachy apod. Vyskytuje se častěji u žen (kolem 15 %), než u mužů (asi 7 %) a postihuje prakticky všechny věkové skupiny. V dětství je častější u chlapců a kolem puberty se poměr obrací ve prospěch dívek. Největší počet migreniků vidíme mezi 30. - 40. rokem života.

Rozlišujeme dva typy migrény: migréna s aurou (aura = předzvěst) a migréna bez aury, která je mnohem častější (80 %).

Aura předchází vlastním bolestem hlavy a projevuje se přechodnou poruchou zraku, různými poruchami zorného pole (vidění vlnovek, někdy záblesků, drobných předmětů apod.). Vzácněji předchází migréně porucha citlivosti v končetinách, mravenčení a brnění, popř. porucha hybnosti končetin či porucha řeči. Příznaky aury obyčejně vymizí při nástupu bolesti hlavy.

Bolesti hlavy u migrény jsou střední až velmi silné, často omezují či vylučují pracovní a společenskou činnost, jsou převážně jednostranné, tepající a mohou trvat několik hodin až maximálně 3 dny. Námaha bolesti hlavy zhoršuje a nemocný vyhledává klid a odloučení. O doprovodných projevech jsem se zmínil na začátku článku, nejtypičtější jsou nevolnost, zvracení a světloplachost. Mezi jednotlivými záchvaty nemívá migrenik žádné další potíže, jeho životní pohoda je však narušena očekáváním dalších záchvatů bolesti hlavy.

Velmi často jsou jednotlivé záchvaty vyvolány některým spouštěcím podnětem: stresem, únavou, přepracováním, změnou životních zvyklostí, změnou meteorologických podmínek, nadměrným hlukem, nedostatkem spánku, přehnanou dietou, změnou denního rytmu (víkend), příjmem alkoholických nápojů, nadměrným kouřením nebo i vnitřním spouštěcím faktorem jako např. hormonální změnou v průběhu měsíčků u žen.

Vlastnímu záchvatu migrény někdy předchází o několik hodin až 1 den určitý pocit napětí, někdy únavy, někdy i podrážděnosti, chuť často na sladká jídla apod. Po skončení záchvatu je nemocný většinou unaven, má však pocit nesmírné úlevy.

Příčiny vzniku migrény nejsou dosud bezpečně a do všech detailů známy. Určitou úlohu hraje dědičná dispozice (migrénou trpí někdy několik generací žen či mužů). Děje, které se odehrávají před a během záchvatu migrény v mozku jsou velmi složité a výsledným stavem je jednoduše řečeno přecitlivělost některých nervových okruhů, vedoucích k vyplavování dnes již dobře známých látek, které rozšiřují mozkové cévy a zpětně udržují stav větší citlivosti. Nevíme dnes ještě přesně, proč určitý okruh osob reaguje v určitou chvíli právě výše popsaným způsobem na uvedené zevní a vnitřní podněty a na jiné nikoliv. V žádném případě neohrožuje prostá migréna život postiženého.

V některých případech však může migréna být i příznakem skrytého onemocnění a ve všech případech , kdy se mění charakter záchvatu, zvyšuje se jejich četnost a přetrvávají některé příznaky aury déle než 60 minut, je bezpodmínečně nutná konzultace s lékařem.

Doporučujeme, aby byl nemocný s typickou migrénou alespoň 1krát za život důkladně vyšetřen odborníkem (v tomto případě neurologem) a aby léčba byla usměrňována a kontrolována lékařem.

Nekontrolovaná samoléčba vede velmi často k návyku na některé léky a ke vzniku každodenních bolestí hlavy z nadužívání léků.


Czech–hs.cz